Jak je tenhle test postavený

1Co test měří a co neměří

Test dává čtyři veličiny a počítají se ze stejných odpovědí. Typ je to, jak je poskládaná vaše pozornost: kam odchází sama, bez vašeho rozhodnutí, a jakou otázku řešíte pořád, obvykle si toho ani nevšimnete. Není to soupis vlastností ani seznam silných stránek. Dva lidé jednoho typu si nemusí být podobní skoro v ničem kromě tohohle ustrojení. Křídlo je odstín od jednoho ze dvou sousedních typů a v chování je vidět silněji než v motivu. Instinktivní podtyp je to, kam míří hlavní část vaší energie: na vlastní zajištění, na postavení mezi lidmi, nebo na jedno blízké pouto. Vnější kresbu typu mění tak silně, že právě kvůli němu se člověk v popisu nejčastěji nepozná. Úroveň je stav, ne známka. Říká, v jakém režimu právě jste, a mění se v průběhu života, občas v průběhu dne. Co test nedělá: neslibuje, že se poznáte. Někdy popis trefí hned, někdy ne, a to druhé neznamená, že je výpočet špatný. Taky neměří, jak dobře se vám žije, nepředpovídá chování a neříká, kým máte být.

2Odkud se vzalo 108 výroků

Všech 108 výroků je psaných pro tenhle test. Ani jeden není převzatý z cizích dotazníků: převzatý výrok si s sebou táhne cizí model, a co měří u nás, nemůže nikdo ověřit. Po dvanácti výrocích na každý z devíti typů. Uvnitř každé dvanáctky je předem dané, kolik výroků patří kterému stavu a kterému instinktu, a tohle rozdělení kontroluje stroj před každým sestavením: když je porušené, sestavení neprojde. České znění je psané z téže kartičky konstruktu jako ostatní jazyky, ne přeložené z jednoho do druhého. Je to zhruba dvakrát dražší a děláme to z jednoho důvodu: překlad výroku mění to, co výrok měří. Zákazy uvnitř výroku: jedno tvrzení, ne dvě sešitá spojkou, žádné dvojí zápory a ani jeden pojem z teorie. Člověk nemá poznat, kterou škálu zrovna krmí.

3Jak se výsledek počítá

Hlavní rozdíl proti většině osobnostních testů stojí za to říct rovnou: neporovnáváme vás s databází jiných lidí. Obvykle to bývá naopak. Vaše odpovědi se položí vedle odpovědí tisíců dalších, podívá se, kde jste vůči průměru, a z toho vyjde výsledek. Takový způsob má nepříjemnou vlastnost: výsledek závisí na tom, kdo dělal test před vámi. Změní se vzorek, změní se i váš typ. My počítáme jinak. Vaše odpovědi se převádějí na váš vlastní rozptyl: nejde o to, jestli jste dali čtyřku, ale o to, čemu jste dali výš než všemu ostatnímu. Člověk, který je na vysoká hodnocení štědrý, a člověk, který si je šetří, dostanou srovnatelné výsledky, protože každý se porovnává sám se sebou. Z toho plyne to, co se nám na tom líbí nejvíc: váš výsledek se nezmění, až naše databáze naroste. Je spočítaný z vašich odpovědí a z ničeho jiného. Stejně se počítá i jistota. Díváme se, jak souhlasně jste odpovídali na výroky, které patří k témuž, a jak daleko se první kandidát odtrhl od druhého. Když se odtrhl slabě, tak to řekneme, místo abychom zaokrouhlili na jednu odpověď.

4Proč úroveň nemá číslo

V klasickém modelu je úrovní devět a jsou očíslované. My ukazujeme tři pruhy a čísla nedáváme. Důvod je aritmetický, ne vkusový. Na spolehlivé rozlišení devíti stupňů potřebuje test přesnost, kterou dotazník o 108 výrocích nemá a mít nemůže: bylo by potřeba zhruba tisíc. Na naší délce jsou poctivě rozlišitelné asi tři stupně, a tři ukazujeme. Číslo by vypadalo přesněji, ale bylo by vymyšlené, a ukazovat devět, když rozlišíte tři, znamená prodávat přesnost, která neexistuje. A jedna věc váží víc než ta aritmetika: pruh neukazuje stupeň žebříku, ale převahu. Horní výroky a dolní neměří dva konce jednoho pravítka. Horní se ptají, co vás vaše vlastní silná stránka stojí. Dolní se ptají, čím se v těžkém lišíte od sousedních typů. Jsou to dvě samostatné veličiny, a proto člověk může být zároveň plný sil a v sevření. Prostřední pruh pak neznamená „napůl“. Znamená, že nepřevažuje ani jedna strana. Jména pruhů jsou vybraná taky záměrně: „s rezervou“, „bez převahy“, „v sevření“. Slova „zdravý“ a „nezdravý“ tady nenajdete, i když v literatuře se používají. Pruh nepopisuje člověka, ale jeho dnešní stav, a nálepka, která zní jako rozsudek, popisuje už člověka.

5Jak moc se pleteme

Poctivá odpověď: zatím nevíme a předstírat, že víme, nebudeme. Ani jeden živý výsledek jsme zatím neověřili. Co máme, je výpočet na modelu. Popsali jsme, jak lidé na takové otázky odpovídají, postavili jsme z toho popisu šedesát tisíc smyšlených lidí s předem známým typem a jejich odpovědi jsme prohnali tímtéž výpočtem, který počítá váš výsledek. Pak jsme porovnali, co výpočet určil, s tím, co bylo zadáno. Rozdíl mezi tímhle a opravdovým ověřením je jednoduchý: počítali jsme ne na lidech, ale na modelu lidí, který jsme si postavili sami. Když se model živým nepodobá, číslo se k živým nevztahuje. Podle tohohle výpočtu vyjde zhruba každý šestnáctý určený typ jiný. U křídla a u instinktu to vychází podobně, kolem šesti procent u obou, a když člověk projde upřesněním křídla, podíl klesne asi na čtyři. Výhrada, bez které se ta čísla číst nedají: jsou spočítaná jen mezi těmi, o kterých jsme se vůbec vyslovili. Tam, kde ukazujeme dvě blízké možnosti místo jedné, žádné procento není, protože není ani tvrzení. Odtud je taky vidět, k čemu je stupňování jistoty. Tam, kde typ pojmenujeme s jistotou, se dva průchody jednoho člověka shodnou zhruba v 97 případech ze sta. Tam, kde to neřekneme, shoda padá skoro na náhodu. Je to jedna a tatáž vlastnost viděná ze dvou stran: jistota odděluje to, co víme, od toho, co nevíme. Výpočet nahradíme naměřeným, až se sejde dost lidí, kteří test udělají dvakrát. Jak přesně, stojí níž.

6Co se děje, když si jistí nejsme

Měkký výsledek není odmítnutí ani porucha. Je to totéž měření, u kterého je na rovinu pojmenovaná jeho mez. Když se první kandidát od druhého odtrhl nedostatečně, ukážeme oba a pojmenujeme, mezi čím přesně se člověk rozhoduje. Zaokrouhlit na jednu odpověď by bylo snazší a vypadalo by to jistěji, jenže to už by nebyl náš odhad, ale naše rozhodnutí za vás. Upřesnění není všude, a rozdíl je tu zásadní. U křídla funguje: tam překáží šum měření, tedy prostě nám nestačilo otázek na to, abychom dva sousedy rozvedli, a tucet výroků navíc je opravdu rozvede. U instinktu upřesnění není, a ne proto, že by se nám ho nechtělo dělat. U spousty lidí jsou první a druhý instinkt blízko doopravdy, ne z nedostatku dat. Doplnění výroků v takovém případě nenaráží na přesnost měření, ale na to, že není co měřit: rozdíl, který neexistuje, se z nových otázek neobjeví. Proto tam, kde dva instinkty vyšly skoro nastejno, ukazujeme oba a nabízíme přečíst si oba popisy, místo abychom posílali na další test.

7Co je zavřené a proč

Otevřené je skoro všechno. Vzorce všech čtyř výstupů, způsob výpočtu jistoty i konkrétní prahy, rozdělení výroků podle stavů a instinktů, původ vah a seznam toho, co jsme cestou zkusili a zavrhli. Zavřená je jedna věc: který výrok patří kterému typu, a spolu s tím rozlišovací kódy uvnitř banky. Důvod je právě jeden a stojí za to ho říct přímo. Kdo zná přiřazení výroků k typům, dostane z testu jakýkoli výsledek, jaký si zamane. Všechno ostatní je otevřené z opačného důvodu: umožňuje to zkontrolovat nás, ne obelstít test. Čára vede přesně tady a nikde jinde: zavřené je to, čím se dá odpověď podstrčit, otevřené to, čím se vysvětluje metoda.

8Co tenhle test neumí

Tři věci, které tenhle test nedělá, a všechny tři jsou pojmenované jako fakt, ne jako poznámka drobným písmem. První. Nejde o lékařskou ani psychologickou diagnostiku. Výsledek je tu proto, aby pomohl v sebepoznání, a tím to končí. Ani jedna ze čtyř veličin nepopisuje zdravotní stav a nenahrazuje rozhovor s odborníkem. Druhá. Test se nehodí na výběr lidí. Ani na nábor, ani na hodnocení, ani na rozdělování rolí a vůbec ne na rozhodnutí o člověku, která dělá někdo jiný. Výsledek je spočítaný ze sebeposouzení, tedy z toho, co o sobě člověk sám řekl v konkrétní den, a udělat z toho podklad pro cizí rozhodnutí je vůči němu nepoctivé. Třetí, a ta je nejmíň zjevná. Shoda nástroje se sebou samým není správnost. Test, který stabilně měří něco jiného, ukáže skvělou opakovatelnost: bude se mýlit pořád stejně a vypadat přitom spolehlivě. Všechno, co je výš řečeno o 97 případech ze sta a o opakovaném průchodu, se týká shody, ne trefy. Ověření toho, že měříme právě enneagram, a ne něco sousedního, je zvláštní práce a tu máme před sebou. Říkáme to z konkrétního důvodu: sami jsme málem vzali spolehlivost za přesnost.

9Jak se to bude ověřovat

Mechanismus je jednoduchý a patří do prvního vydání, ne do plánů. Část těch, kdo test udělali, dostane pozvání projít ho podruhé, zdarma, a uvidí oba svoje výsledky vedle sebe. Tři věci jsou v tom uspořádání záměrné. Pozvání je náhodné. To je důležitější, než se zdá: kdyby se zvali jen ti, komu výsledek nesedl, dat by se sešlo hodně, ale chyba v nich by byla neviditelná, protože pochybující se od ostatních liší právě tím, co nás zajímá. Odstup do druhého průchodu je různý, od pár týdnů asi do roka, a přiděluje se taky náhodně. Při stejném odstupu zůstane paměť na dřívější odpovědi a opravdová změna v člověku navždy nerozlišitelná. Oba výsledky se člověku ukazují celé, včetně rozdílu, pokud nějaký je. Za dostatečné považujeme zhruba dva a půl tisíce dvojic. Až se sejdou, výpočet výše se nahradí měřením a tady bude stát datum.

10Odkud se model vzal

Model sahá k enneagramu fixací Oscara Ichaza, do psychologie charakteru ho přenesl Claudio Naranjo a rozvinuli ho Don Richard Riso a Russ Hudson, u kterých se objevily úrovně vývoje. Dvacet sedm instinktivních podtypů uspořádal Naranjo.

Cizí dotazníky nepoužíváme: tenhle test není RHETI ani iEQ9, projekt nemá vazbu na The Enneagram Institute ani na Integrative9 a RHETI a iEQ9 jsou ochranné známky jejich vlastníků. Všech 108 výroků jsme napsali sami. Seznam níže je původ modelu a její vědecký kontext, ne zdroj zadání.

1. Hook, J. N., Hall, T. W., Davis, D. E., Van Tongeren, D. R., Conner, M. (2021)The Enneagram: A systematic review of the literature and directions for future researchJournal of Clinical Psychology, 77(4), 865-883Systematický přehled výzkumu enneagramu: co je ověřené a co ne.doi:10.1002/jclp.23097
2. Bland, A. M. (2010)The Enneagram: A Review of the Empirical and Transformational LiteratureThe Journal of Humanistic Counseling, Education and Development, 49(1), 16-31Přehled empirické literatury předchozí generace.doi:10.1002/j.2161-1939.2010.tb00084.x
3. Newgent, R. A., Parr, P. E., Newman, I., Higgins, K. K. (2004)The Riso-Hudson Enneagram Type Indicator: Estimates of Reliability and ValidityMeasurement and Evaluation in Counseling and Development, 36(4), 226-237Odhady spolehlivosti a validity dotazníku RHETI.doi:10.1080/07481756.2004.11909744
4. Wagner, J. P., Walker, R. E. (1983)Reliability and validity study of a Sufi personality typology: The enneagramJournal of Clinical Psychology, 39(5), 712-717Jedna z prvních psychometrických prací o téhle typologii.doi:10.1002/1097-4679(198309)39:5<712::AID-JCLP2270390511>3.0.CO;2-3
5. Sutton, A., Allinson, C., Williams, H. (2013)Personality type and work-related outcomes: An exploratory application of the Enneagram modelEuropean Management Journal, 31(3), 234-249Porovnání enneagramu s Velkou pětkou na pracovních výstupech.doi:10.1016/j.emj.2012.12.004
6. Daniels, D., Saracino, T., Fraley, M., Christian, J., Pardo, S. (2018)Advancing Ego Development in Adulthood Through Study of the Enneagram System of PersonalityJournal of Adult Development, 25(4), 229-241Práce Danielsovy skupiny o vývoji dospělých skrze studium modelu.doi:10.1007/s10804-018-9289-x
7. Alexander, M., Schnipke, B. (2020)The Enneagram: A Primer for Psychiatry ResidentsAmerican Journal of Psychiatry Residents' Journal, 15(3), 2-5Krátký úvod do modelu pro psychiatry v přípravě.doi:10.1176/appi.ajp-rj.2020.150301
8. Goldberg, L. R., Johnson, J. A., Eber, H. W., Hogan, R., Ashton, M. C., Cloninger, C. R., Gough, H. G. (2006)The international personality item pool and the future of public-domain personality measuresJournal of Research in Personality, 40(1), 84-96Kanonická stať o otevřených bankách položek; naše kázeň při psaní výroků se opírá o tuhle tradici, samotné výroky jsou vlastní.doi:10.1016/j.jrp.2005.08.007
9. Meade, A. W. (2004)Psychometric problems and issues involved with creating and using ipsative measures for selectionJournal of Occupational and Organizational Psychology, 77(4), 531-551Proč jsou ipsativní škály zrádné; zohledněno v uspořádání výpočtu.doi:10.1348/0963179042596504
10. Riso, D. R., Hudson, R. (1996)Personality Types: Using the Enneagram for Self-DiscoveryHoughton Mifflin, ISBN 978-0-395-79867-6Úrovně vývoje jsou popsané tady; křídla jsou uspořádaná v téže linii.
11. Riso, D. R., Hudson, R. (1999)The Wisdom of the EnneagramBantam Books, ISBN 978-0-553-37820-1Nejznámější výklad modelu podle Risa a Hudsona.
12. Naranjo, C. (1994)Character and Neurosis: An Integrative ViewGateways Books and Tapes, ISBN 978-0-89556-066-7Naranjo přenesl model do psychologie charakteru a rozpracoval 27 instinktivních podtypů.
13. Palmer, H. (1988)The Enneagram: Understanding Yourself and the Others in Your LifeHarper & Row, ISBN 978-0-06-250673-3Linie Palmerové: pozornost jako klíč k typu.
14. Daniels, D., Price, V. (2009)The Essential Enneagram: The Definitive Personality Test and Self-Discovery GuideHarperOne, ISBN 978-0-06-171316-3Kniha se stanfordským dotazníkem SEDI a jeho validačními daty.
15. The Oscar Ichazo FoundationArica SchoolŠkola Oscara Ichaza, od jehož enneagramu fixací vychází celá dnešní typologie.arica.org
16. 特定非営利活動法人 日本エニアグラム学会日本エニアグラム学会Japonská asociace enneagramu; podle jejích materiálů je sladěná japonská terminologie.www.enneagram.ne.jp
17. 鈴木秀子 (2004)9つの性格 エニアグラムで見つかる「本当の自分」と最良の人間関係PHP文庫, ISBN 978-4-569-66106-3Nejznámější japonská kniha o enneagramu.