Enneagram a MBTI: jak číst dva výsledky vedle sebe

MBTI, v Česku známější pod jménem 16 osobností, vyrostl z Jungovy typologie, kterou Katharine Briggsová a Isabel Myersová převedly do dotazníku. Pracuje se čtyřmi preferencemi: odkud člověk bere energii, jak sbírá informace, čím se rozhoduje a jak zachází s plánem. U každé jsou dvě možnosti a čtyři volby dávají šestnáct kódů. Písmena odpovídají na otázku „jak“: jak pracuje, jak dojde k rozhodnutí, jak se drží ve skupině. Na to, proč to všechno dělá, se MBTI neptá.

Enneagram vede řez jinudy. Jeho devět typů se neliší způsobem, ale motivem: co člověk chrání, čeho se bojí nejvíc a kam mu utíká pozornost, když se nikdo nedívá. Dva lidé stejného typu mohou pracovat a jednat s lidmi úplně odlišně a přitom řešit totéž vnitřní zadání. Nad typem drží model ještě křídlo, instinkt a úroveň, má tedy svislou osu: tentýž typ s rezervou a v sevření vypadá jako dva různí lidé. V MBTI taková osa není, písmena mají podle zadání zůstat na místě.

A je tu rozdíl čistě početní. Šestnáct kódů je součin čtyř nezávislých dělení, dvě na čtvrtou. Devět typů se na žádné osy rozložit nedá: sadu škál, z jejichž kombinací by vycházely, nenašel nikdo. Otázka „který typ enneagramu odpovídá INFP“ je proto stavěná jako otázka „kolik stupňů má modrá“. Oba modely popisují člověka, ale z jiné strany, a společné pravítko nemají.

Poctivost platí oběma směry: když tabulka není, je třeba říct i to, co se na velkých vzorcích opakuje doopravdy. Typ 5 vychází jako introvert a „myslící“ typ ve většině prací: v přehledu z roku 2021 potvrdilo vazbu na introverzi šest prací ze sedmi a vazbu na myšlení všech sedm, a je to nejstálejší výsledek celého tématu. Typ 7 se stejně spolehlivě kloní k extraverzi, typ 4 k cítění, typ 1 k usuzování. Devítce nezůstalo jediné stálé písmeno: rozkládá se po všech šestnácti kódech víceméně nahodile.

Číst se to má jedním směrem a s výhradou. Jedním směrem: kdo zná typ enneagramu, může trochu zúžit očekávání ohledně písmen; kdo zná písmena, typ enneagramu skoro nezúží, protože pod každým kódem žijí tři až čtyři typy, každý se znatelným podílem. S výhradou: řeč je o podílu, ne o pravidlu. V dotazování z roku 1998 se typ 2 významně vyskytoval naráz v šesti kódech MBTI ze šestnácti. Introvertní sedmička ani extravertní pětka není vzácnost ani chyba v určení typu, jen prostý důsledek toho, že písmena měří chování a typ měří motiv. Překryv, který je vidět, leží na povrchu: směr energie zachytí oba modely stejně, jádro typu nepopisuje žádné písmeno.

Držte je jako dvě odpovědi na dvě otázky. Písmena říkají, jak pracujete: odkud berete síly, jak sbíráte informace, čím se rozhodujete. Typ enneagramu říká, co přitom chráníte a kam vás to stáhne, když síly dojdou. První se hodí při volbě pracovního režimu a v řeči s týmem, druhé ve chvíli, kdy se stejná scéna opakuje potřetí a chcete vědět proč.

Když si výsledky zdánlivě odporují, třeba písmena vás řadí k extraverzi a podle enneagramu jste pětka, žádný spor tu není: společenská pětka je ustrojení, ne rozpor. Typ enneagramu se ověřuje podle motivu, ne podle chování, a už vůbec ne podle písmen. Pokud se v popisu typu nepoznáváte, podívejte se nejdřív na podtyp a na úroveň, ty mění vnější obraz nejvíc, a teprve potom pochybujte o typu.

Dvě pravidla, která ušetří čas. Neodvozujte typ enneagramu z písmen: „INFP jsou většinou čtyřky“ je statistika z fóra, ne fakt o vás. A neohýbejte písmena podle typu: introvertní osmička je prostě osmička, která je introvert. Výzkumná základna ani jednoho z modelů se nedá srovnat s Velkou pětkou, oba se hodí jako jazyk pro pozorování sebe sama a žádný nevynáší rozsudek nad druhým.